Mgr. Jiří Růžička

Byl jsem hodně malý kluk, když rodiče i s babičkou seděli u rádia, nehnutě poslouchali a máma pak začala plakat. Až mnohem později jsem pochopil, že poslouchali přenos z nějakého politického procesu, který skončil trestem smrti. Mluvit se o tom v naší společnosti začalo v šedesátých letech, aby přišla sedmdesátá léta, kdy už se sice nepopravovalo, ale totalitní moc se začala chovat stejně... Soudy nebyly svobodné, soudily na objednávku režimu a vazalská média masírovala veřejnost jak jen to šlo. A dnes řvou všichni ti rajchlové, okamurové i zemanové, zpochybňují rozhodnutí soudů a ti nejbystřejší z nich prohlašují, že je třeba zrušit Ústavní soud. A když si k tomu přidáme jejich do očí bijící snahu ovládnout média, tak si říkám, že se maminka musí obracet v hrobě. I pro to všechno si musíme neslavné kapitoly našich dějin stále připomínat!