doc. Ing. arch. Petr Hlaváček

V Ruzyni vznikne velká základní škola, která pojme až 700 žáků. Částkou 73 milionů korun na ni přispěje investor, který staví sklady o pár kilometrů vedle. Často se mě ptáte, proč má developer platit městu za to, že chce stavět na svém pozemku. Jak to vlastně funguje? Představte si - vlastníte větší pozemek na okraji Prahy. Je obklopený dálnicí, železnicí a průmyslovými areály. Rádi byste tam vybudovali sklad, ale v územním plánu je tento pozemek veden jako nezastavitelný. Co s tím? Zažádáte o změnu územního plánu. Město situaci zanalyzuje, a pokud vyhodnotí, že záměr dává v dané lokalitě smysl, vyhoví investorovi, čímž se mu výrazně zhodnotí pozemek. Není to však zadarmo - spolu se změnou podepíše plánovací smlouvu, ve které se zavazuje přispět na předem dohodnutou veřejnou vybavenost. Jde o win-win řešení - vlastníkovi se zhodnotí pozemek a město získá novou infrastrukturu pro obyvatele. Dříve jsme dělali změny ve starém územním plánu a nyní je vnášíme již do chystaného Metropolitního plánu. Ten posouvá celý systém dál a má v sobě přímo mechanismus, který podmiňuje odblokování některých území pro výstavbu plánovací smlouvou. Nehrozí tak žádné kuloární vyjednávání, vše je předvídatelné, transparentní a výhodné pro město.