Mgr. Renáta Zajíčková

Cermat letos u přijímaček překvapil záludnou geometrií. U nás ve škole nám někteří studenti dokonce odevzdávali prázdné papíry. Všichni teď řeší, jestli ty požadavky nebyly přepálené. Ale není zásadní otázka někde jinde? Proč má úspěch a budoucnost mladého člověka stát na jedné rýsovací úloze? Přechod na střední školu by přece měl být o tom, aby žáci ukázali, co je baví a v čem jsou dobří. Současná podoba přijímaček je prostě přežitá. Stejně jako deváté třídy, které se často smrskly jen na nekonečnou přípravku k nim. Potřebujeme jednotnou výstupní zkoušku, která jasně zmapuje silné stránky a pomůže žáky dobře nasměrovat pro další profesní život. A do toho nám pan ministr školství aktuálně vzkázal, že víceletá gymnázia se sice plošně ze strany státu rušit nebudou, ale ať tu nepopulární práci udělají kraje. To je typický alibismus. Přehodit horkou bramboru na zřizovatele, nedat jim žádná pravidla a nad vším si umýt ruce. Pojďme si položit tu úplně nejzákladnější otázku: Proč se rodiče s dětmi vůbec snaží v páté třídě za každou cenu z běžné základky utéct? Není to přece proto, že bychom tu měli třicet procent skrytých géniů. Je to prosté. Rodiče mají obavy, že na druhém stupni jejich děti uvíznou v přepálené inkluzi a následně v drahé čekárně devátých tříd, kde často klesá motivace dětí i úroveň výuky. Já nikomu nechci brát svobodu volby ani nic plošně zakazovat. Prosazuji systémový řez. Reforma 8+2 znamená zkrátit základní školu, zvednout její kvalitu a posílit středoškolský všeobecný základ. To mimochodem přirozeně promění osmiletá gymnázia na šestiletá. Nepřijdeme o školy pro ty skutečně nadané, a přitom udržíme ty nejšikovnější tahouny na základních školách o rok déle. Když budeme mít kvalitní základky, panický úprk v páté třídě nebude tak dramatický. Stát má nabízet vizi, ne udržovat drahý skanzen. Doba umělé inteligence si žádá úplně jiný přístup ke vzdělávání. Tohle všechno naše reforma 8+2 řeší. Mrkněte se na ni na mém profilu a dejte mi vědět dolů do komentářů, co si o tom myslíte.