Mgr. Renáta Zajíčková

Základním kamenem naší parlamentní demokracie je historicky dané pravidlo: vláda smí s penězi daňových poplatníků nakládat jen tak, jak jí to schválí Poslanecká sněmovna. Koalice ANO, SPD a Motoristů se včera rozhodla tento základní kontrolní mechanismus fakticky vypnout. To, co bylo prezentováno jako drobná úprava rozpočtových pravidel, je ve skutečnosti nebezpečný precedens hned ve dvou rovinách: 1. Ztráta kontroly nad státní kasou Novela umožňuje vládě bez souhlasu poslanců zvýšit výdaje rozpočtu až o 10 %. V dnešních číslech se bavíme o částce zhruba 240 miliard korun. Stačí k tomu vágní odůvodnění. Exekutiva se tak utrhla ze řetězu a zbavila se nepříjemného dohledu parlamentu. 2. Ohrožení nezávislých institucí Ministerstvo financí si nově uzurpuje pravomoc zasahovat do rozpočtů institucí, které mají stát a samotnou vládu kontrolovat – ať už jde o Nejvyšší kontrolní úřad nebo Ústavní soud. Jde o bezprecedentní zásah do ústavní dělby moci. Vláda chce mít zkrátka finanční páky na ty, kteří by jí mohli koukat pod prsty. Slova o tom, že tyto účetní kličky nezvýší deficit „ani o korunu“, jsou ekonomický nesmysl. Výdaje schované do takzvaných únikových doložek z reálné ekonomiky nezmizí. Stát si na ně bude muset půjčit, na finančních trzích za ně zaplatíme tvrdé úroky a účet dříve nebo později zaplatí zodpovědní občané. Ústava a pravidla rozpočtové odpovědnosti tu nejsou od toho, aby je vládní většina ohýbala ve chvíli, kdy jí překážejí v utrácení. Rozhodnutí obrátit se na Ústavní soud proto není stěžování si zklamané opozice. Je to nutný a logický krok k obraně dělby moci a zachování zbytků fiskální odpovědnosti v naší zemi. Pravidla musí platit pro všechny.