Mgr. Vítězslav Schrek

Celý den jsem pozorně poslouchal vystoupení jednotlivých členů vlády, kteří žádají sněmovnu o důvěru. Logicky největší očekávání jsem měl od nového ministra práce a sociálních věcí pana Aleše Juchelky, od kterého toho zaznělo opravdu hodně. Kdo však stejně jako já čekal představení zdravě ambiciózní, realistické a konkrétní vize budoucnosti sociální politiky, musel být zklamán. Příval líbivých slov, obecných frází a velkorysých slibů střídala nekompromisní obžaloba celého českého sociálního systému a nás všech, kteří se na něm v posledních 20 letech podíleli – politici, úředníci i sociální pracovníci. Kdybych se tak dlouho nepohyboval v sociální problematice, musel bych nabýt dojmu, že náš sociální systém absolutně nefunguje a že je těsně před zhroucením. O to kontrastněji ale mohlo vyznít, že nově bude všechno spravedlivé, férové, bezpečné, stabilní a udržitelné. O tom, jak toho dosáhneme a z čeho to zaplatíme ani slovo. Závěr? “Sice jste to všechno dělali úplně špatně, ale teď máte možnost to změnit a vytvořit spolu se mnou sociální ráj na české zemi.” Tomu říkám schopnost druhé oslovit, zaujmout a motivovat. Tomu říkám umění sociálního dialogu.