Mgr. Jan Lacina

Honza Blazicek, pakliže jsem byl správně informován, se živí jako storyboardista, což je někdo, kdo rozkresluje jednotlivé filmové scény pro velké filmové produkce, než se jde natáčet, protože pak už každá hodina stojí velký prachy a režisér potřebuje vědět, kde má co stát. Vím, že spolu s Kurtem van der Bashem pracoval na seriálu Toma Tykwera Babylon Berlin, což jsem mu trochu záviděl, protože to je podle mě úplně mimořádný seriál, na kterém by chtěl makat každý. Honzu Blažíčka potkávám poměrně často v ulicích Bubenče, Dejvic a taky šestkové časti Hradčan, často na kole, občas také na pivu na stojáka před hospodou U Veverky, U Pětníka, nebo před tím obloukem u Pětistovky nadohled u Pisecké brány, který jednou za čtrnáct dní okupují fanoušci pražské Spraty. Většinou si u mě lehce postěźuje, proč je v ulicích tolik parkujicich aut, nebo proč tam nejsou cyklopruhy, když by tam mohly být. Aut je teda v Praze fakt neuvěřitelné množství, to musím dát Honzovi za pravdu a cyklopruhy jsou zase občas na výstředních místech, nějak se s tou dopravou v Praze pereme víc, nez treba ve zmíněném Berlíně. Jenže změna dopravních návyků nás Pražákú je v nedohlednu, v lepším případě vzdšlena na dekády.