Mgr. Jan Grolich

Dnes ráno jsem byl s bavorským premiérem uctít památku obětí v Kounicových kolejích. Na samotném sjezdu sudetoněmeckého krajanského sdružení jsem pak řekl toto: Vážené dámy, vážení pánové, milí krajané, jsem hrdý, že vás tady mohu pozdravit jménem Jihomoravského kraje jako jeho hejtman. Přijeli jste na místa, odkud pocházejí vaši předci a kde vedle sebe žili s našimi předky stovky let. A pak nás rozdělila lež a nenávist, která otevřela stavidla strašlivému utrpení. Po tom všem, co se mezi našimi národy v minulosti stalo, by mezi námi měl být nepřekročitelný příkop. Jenže není. A díky bohu, že není. Pravda a láska totiž nakonec musí zvítězit nad lží a nenávistí. Na tom je koneckonců založen svět. Za těch více než osmdesát let jsme ušli obrovský kus cesty. Nechceme se bát vlastní minulosti a ani ji nechceme přepisovat. Naopak! Ve světle toho, co se v minulosti stalo, se totiž ukazuje opravdová síla pravdy a lásky, která vede ke smíření, přátelství a svobodě. Dnes tu stojíme proto, že se nechceme nenávidět. Jenom chceme žít vedle sebe, setkávat se a třeba se i přátelit. A co se po dnešním, tak přelomovém dni vlastně stane? Za nějaký čas tu v Brně přivítáme skupinu lidí, kteří mají k našemu koutu země hluboký citový vztah. Mají to tady rádi a mají zde své kořeny. A my se bez většího humbuku pozdravíme, podáme si ruce a dáme si pivo nebo víno. Bude to normální neděle jako každá jiná. A na to se těším nejvíc!