Mgr. Petra Pecková

Tohle je totální rozvrat všech zásad veřejné správy. Tohle je šílený. Šílený. Kdybych to řekla před pár lety někomu na univerzitě při studiu politologie, že bude možné, že vznikne takový zákon, vyhodí mě od zkoušky v prváku. ❓Co mi řekla uměla inteligence a ne opoziční mozek k předloženému sněmovnímu tisku o střetu zajmu, který se mění kvůli Andreji Babišovi ? Pokud by byl tento návrh schválen, dopady na situaci, kdy je člen vlády (např. premiér) skutečným majitelem rozsáhlého holdingu (např. v zemědělství), by byly následující: ▶️Konec plošného zákazu u veřejných zakázek: Dosavadní paragraf 4b, který plošně zakazoval společnostem (ve kterých má člen vlády alespoň 25% podíl) účastnit se jakýchkoliv veřejných zakázek, se zcela zrušuje. Nově se pravidlo přesouvá do zákona o zadávání veřejných zakázek a výrazně se zmírňuje. Zadavatel nově pouze může (ale nemá absolutní povinnost) účastníka vyloučit, a to výhradně v případě, že se jedná o ministerstvo, v jehož čele dotyčný veřejný funkcionář přímo stojí. Na zakázky vypisované jinými rezorty či institucemi by tak holding měl volný přístup. ▶️Otevření přístupu k nenárokovým dotacím a investičním pobídkám: Podobně jako u zakázek se zásadně zužuje zákaz u nenárokových dotací. Podle návrhu by platilo, že společnost ovládaná členem vlády nesmí získat dotaci nebo investiční pobídku pouze tehdy, pokud o ní rozhoduje přímo ten ústřední správní úřad (ministerstvo), který daný funkcionář řídí. Pokud by tedy například premiér nebyl současně ministrem průmyslu nebo zemědělství, jeho firmy by mohly z těchto rezortů dotace běžně čerpat. ▶️Zcela volný přístup k nárokovým dotacím (např. v zemědělství): Návrh výslovně odděluje tzv. nárokové dotace (což jsou typicky přímé zemědělské platby na plochu či chov zvířat) a nenárokové dotace. Autoři argumentují, že u nárokových dotací je vyloučeno správní uvážení a ovlivňování, protože nárok vzniká objektivně. Na tyto nárokové dotace se tak zákaz střetu zájmů podle nového návrhu vůbec nevztahuje a firmy členů vlády by na ně měly automatický nárok. ▶️Hodnocení podle „skutečného majitele“: Zákon nově opouští termín „ovládající osoba“ a hranici 25 % podílu a místo toho váže pravidla na postavení „skutečného majitele“ podle zákona o evidenci skutečných majitelů. Odstranily by se tak dosavadní výkladové nejasnosti ohledně toho, kdo společnost fakticky ovládá (např. přes svěřenské fondy). ▶️Zavedení nové oznamovací povinnosti: Jediným zpřísněním by bylo zavedení povinnosti pro funkcionáře uvést ve svém majetkovém přiznání, že společnost, jíž je skutečným majitelem, v průběhu jeho funkce uzavřela smlouvu na veřejnou zakázku, získala dotaci nebo investiční pobídku. Shrnutí dopadů: Navrhovaná změna by znamenala rozsáhlou legalizaci a usnadnění přístupu k veřejným penězům pro firmy ve vlastnictví členů vlády. Společnost patřící premiérovi by podle tohoto návrhu mohla bez omezení čerpat plošné zemědělské dotace a mohla by se účastnit veřejných zakázek i žádat o nenárokové dotace na všech ministerstvech, s výjimkou úřadu vlády (či ministerstev, která by premiér případně dočasně přímo vedl).