Mgr. Petra Pecková

❗️Jak ministerstvo zdravotnictví fabuluje s daty a statistikami a jak si upravuje čísla podle svých potřeb, argumentuje daty z doby covidu a jak poslední věta napsaná téměř nečitelným písmem zcela mění obsah. ❗️ Už minulý týden jsem Vám psala, že vedeme spor s Ministerstvo zdravotnictví České republiky o tom, jaké urologické onkologické operace se mají centralizovat do velikých komplexních onkologických center, která jsou ve fakultních nemocnicích v Praze a které operace mají provádět krajské nemocnice v regionech. 🩺 Krajské nemocnice jsme v minulých letech zásadně zmodernizovali a spustili jsme v nich nebo v brzké době spouštíme i robotická operační centra. 🔬V Oblastní nemocnice Kladno takové robotické centrum již běží, v Oblastní nemocnice Příbram se spouští v září, v Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a.s. se soutěží ve výběrovém řízení a v dalších nemocnicích v Oblastní nemocnice Kolín, a.s. a v Klaudiánova nemocnice, a.s. se připravuje. ❗️Přesto bychom o nekomplikované operace prostat a nebo ledvin měly přijít. A pacienti (s těmito diagnózami zejména ti starší) by měli jezdit do Prahy. 💰Měli bychom mít nejen zmařené stamilionové krajské investice, ale hlavně může toto opatření vystavit pacienty mnohem delším čekacím dobám a zkomplikovat atestace a vzdělávání lékařů. ❗️Hlavním argumentem ministerstva zdravotnictví pro centralizaci je statistika přežití po takových operacích v centrech a mimo centra. Tak se podívejme, v čem má tabulka, kterou doktor Hauer z ministerstva zdravotnictví argumentuje, zásadní argumentační nedostatky. 👇🏼Tohle je ona tabulka. Všimněte si drobného textu pod ní a všimněte si poslední drobné věty, která téměř není vidět❗️ Ta uvádí, že u jde o “pozorované přežití, neočištěné o rozdíly ve složení pacientů mezi centry a pracovišti mimo ně”. A to je zcela zásadní věta, která mění dost alarmující čísla uvedená v tabulce. Pojďme si to vysvětlit. ▶️ Tento metodologický nedostatek je v medicínské statistice totiž zásadní. ▶️ Data v této podobě nejsou plně relevantní pro přímé srovnání kvality péče a samotný argument mortalitou je bez dalšího očištění dat zavádějící. ▶️ Pozorované přežití (Observed Survival): Vyjadřuje procento pacientů, kteří v daném období zemřeli, a to z jakékoliv příčiny. Nezohledňuje, zda pacient zemřel na rakovinu, na infarkt, nebo při autonehodě. Takže pokud je v grafu například uvedeno: ❗️5leté pozorované přežití = 60 %, znamená to přibližně, že 60 % sledovaných pacientů bylo po 5 letech stále naživu, nikoli že 40 % zemřelo právě na dané nádorové onemocnění. ▶️ Neočištěné o rozdíly ve složení pacientů (Unadjusted for Patient Mix): Data ignorují fakt, že máme odlišné skupiny pacientů. Jednoduše - nesrovnávají se „jablka s jablky“. Tedy není srovnání mezi pacienty stejného věku (například starší populace s vyšší přirozenou úmrtností), přidružených nemocí, jako je kromě rakoviny např. obezita, cukrovka, těžké srdeční selhání nebo selhání jater, ledvin atd… ❗️Pokud data neočistíme (tzv. risk adjustment), může dojít k zavádějícím zkreslením: 🏥 Představte si 2 nemocnice: Centrum A léčí převážně mladší pacienty s méně pokročilým onemocněním. Centrum B léčí více starších pacientů s pokročilým onemocněním. Pokud má A lepší přežití než B, nemůžeme automaticky říct, že A poskytuje lepší léčbu. Část rozdílu může být způsobena tím, že A má jednoduše „lepší“ skladbu pacientů. ❗️Aby bylo možné tvrdit, že v KOC je lepší péče na základě mortality, musel by zdroj pracovat s: ✔️Relativním / čistým přežitím (Net/Relative Survival): Sleduje úmrtnost pouze v přímé souvislosti s onkologickou diagnózou. ✔️Standardizovanými daty (Risk-adjusted): Statisticky srovná skupiny pacientů tak, aby v obou skupinách (KOC vs. mimo KOC) byl stejný poměr věku, stádií nemoci (TNM klasifikace) a přidružených chorob (např. Charlsonovo skóre komorbidit). Co je skandální, je použití dat z let 2019 až 2023, do kterých se zásadně propsal covid. ❗️Použít surové pozorované přežití jako důkaz, kde léčí lépe a ještě data z absolutně atypického období, je prostě chyba. A nebo záměr ? Pokud argument stojí pouze na těchto datech, je nutné ho brát s velkou rezervou. A je dost smutné, že se na základě něj teď argumentuje o zásadní změně zdravotní péče❗️ 😡 Navíc považujeme za nefér srovnávat výsledky takto „skokově“ – tedy dát na jednu stranu Komplexní onkologická centra (KOC) a na druhou stranu všechny ostatní do jednoho pytle. ❗️Tento přístup totiž zcela ignoruje realitu českého zdravotnictví, kde mezi nemocnicemi mimo centra existují propastné rozdíly. Jde o ignorování špičkových pracovišť, která mají robotická centra, nejmodernější operační sály a týmy chirurgů, kteří provádějí stovky radikálních výkonů ročně. Z hlediska chirurgické erudice, technologického vybavení a multioborového zázemí (vlastní JIP, ARO, kardiologie, nefrologie) jsou tato pracoviště de špičkové úrovni. ❗️Pokud se jejich data sloučí s malou městskou nemocnicí, kde se takový výkon dělá pětkrát do roka na klasickém sále, výsledný průměr skupiny „mimo centra“ se uměle zhorší. ❗️Špičková práce krajského robotického centra je tak v datech „potopena“ slabšími výsledky nízkoobjemových pracovišť. 😡 To, co ministerstvo také neprokázalo je, zda onkologická centra a jejich lůžkové oddělení a operační týmy budou mít lůžkovou a operační kapacitu to, aby operovali stovky operací ročně navíc. 😡 To, co ministerstvo také nepřipravilo je, jak se změní systém vzdělávání, když nyní krajské nemocnice nebudou moci mít atestační přípravu pro lékaře. „Statistika nuda je, má však cenné údaje…“, pokud jsou zdroje dat relevantní a správně interpretovaná… A centralizace ano, pokud je rozumná, dobře nastavena a dobře připravená.