Mgr. Marie Jílková

Začal pašijový týden. A já nejsem vůbec muzikálový typ, ale tady dělám výjimku. Plácám trochu nesmysle, co? Letos jsem znovuobjevila svoji kontemplativní hudbu pro období vrcholícího půstu, právě běžícího pašijového týdne, který skončí Velikonocemi. Haleluja. Ve sluchátkách mi tak permanentně jede muzikál Jesus Christ Superstar v české verzi. Ve skvělém libretu Michaela Prostějovského. Je to hudba, na které jsem v devadesátkách vyrostla. Krom toho, že je skvělá, tak ty texty jsou úplně boží. Já pouze smím ti říct Přání své, nic víc Odejmi tu číši zkázy Hořkosti a bídy plnou Z rukou mých, dál nejsem tím Kým byl jsem dřív Tam na počátku. Ne, co říkám já Děj se vůle tvá Skláním tvář svou, sestup z výše Piju nápoj ze tvé číše Rychle na kříž přibij tělo mé Než strachy řeknu ne. Příběh lásky, zrady, bolesti, mocenských ambicí a odpuštění. Dejte si to, i když nejste křesťani. Stejně jste v tom vyrostli, obklopení kostely, kapličkami a hodnotami z desatera. Třeba si v té hudbě a textech najdete i něco pro sebe.