Mgr. Marie Jílková

Pořád někde chybím. Asi úděl žen mého věku, jen mě to dost překvapilo svou razancí. Když jsem o víkendu se stárnoucí maminkou, nejsem s dětmi. Když mne potřebují děti, nemůžu se starat o 100km vzdálenou maminku. Když chci být chvíli sama s mužem, nejsme se svými "slepenými" dětmi. Když jsem se svými dětmi, můj muž je se svými dětmi nebo svojí stárnoucí maminkou. Někdy mě chce každé dítě zvlášť, aby si mě užilo. Pak mne pro změnu nechce žádné, protože mě mají dost a vzniká nečekané, neplánované prázdno, které se ale v naprosté většině nekryje s plánovanými službami u mamky, nebo volnem mého muže. :) Toto vše se násobí se zvyšující se koncentrací pubertálních hormonů. Jako - nikdo mě nepřipravil na to, že rodičovství, kombinované se sendvičovou péčí a patchworkovou rodinou, bude takový logistický gordický uzel 😂 A ještě u toho stihat vypadat dobře?!? miluju. Jak to dáváte vy?