Bc. Hana Ančincová

17. listopad je pro mě připomínkou odvahy a odpovědnosti. Odvahy postavit se nesvobodě. Odpovědnosti chránit to, co jsme po roce 1989 vybojovali. Dnes znovu vidíme, že svoboda není samozřejmost. Do veřejného prostoru se vrací tón, který jsme dlouho nechtěli slyšet, zlehčování lidských práv, útoky na neziskové organizace, nenávist vůči menšinám i snaha soustředit moc v rukou několika lidí. A některé nově vznikající mocenské kombinace ukazují, že část politiky je připravena se k tomu vracet. O to důležitější je, aby demokracie nebyla jen slovo. Demokracie se pozná také podle toho, jak se dokáže postarat o slabší - o rodiny, seniory, lidi s handicapem, pečující i pracovníky v sociálních službách. Pokud někdo mluví o „pořádku“, ale zároveň oslabuje instituce a útočí na ty, kteří pomáhají, není to cesta, kterou jsme si 17. listopadu vybrali. Naší odpovědností je nedopustit, aby se historie začala přepisovat. Aby se k moci vracely postoje, které demokracii nerozvíjejí, ale zužují. Aby se lidé znovu báli říkat nahlas, co cítí. Svoboda je silná jen tehdy, když chrání všechny. A přesně o to chci svojí prací ve Sněmovně usilovat.