Ing. Barbora Urbanová

Před 4 lety jsme chtěli zvláštní zákon o domácím násilí, úplně zvláštní režim pro iracionální dění v rodině s obrovskými dopady na oběti, včetně přihlížejících dětí. Bylo nám vysvětleno, že to není třeba, je to nadbytečné. A prosadila se pak definice domácího násilí do Občanského zákoníku, z čehož jsem samozřejmě měla radost. Když teď trochu vytřeštěně sledujeme, že u zmíněné definice nebyl dodržen slib, že se u následující novely propíše do všeho, co soud musí zvažovat při svěření dítěte do péče a nevíme, jak bude vypadat praxe od ledna, byť stejná novela přináší aspoň tu deklaraci o výchově dětí bez násilí... a čas ubíhá, nová vláda není, řádné sněmovny do Vánoc nebudou... dochází aspoň k jedné pozitivní věci: uznání, že tzv. vysocekonfliktní rozvody pořešeny nijak dobře prostě nejsou. Vracíme se v celé debatě na začátek, k tomu, co jsme chtěli před 4 lety. Je to trochu smutný, ale k nějakému myšlenkovému posunu došlo. A nová sněmovna i ten náš v minulém období velmi funkční Podvýbor pro problematiku domácího a sexuálního násilí bude mít na čem pracovat. echo24.cz/a/HHsaX/zpravy-dom…