Ing. Barbora Urbanová

Viktor není vítěz a vítězem je Maďar Od včerejška mi hodně z vás píše, co říkám na výsledky voleb v Maďarsku. Vím, že to ve spoustě lidí probudilo obrovskou radost a naději. Naprosto to chápu! Po tom včerejším nadšení si ale pojďme nalít trochu čistého vína a vrátit se do politické reality. Tak především, jsem poslankyně parlamentu jiného státu, a tak jsem vždy opatrná k podpoře toho či onoho subjektu ve volbách v zahraničí. Samozřejmě za předpokladu, že jsou demokratické. Jiná situace je, když v té zemi neprobíhají volby, nebo jsou zmanipulované. To jsem si včera uvědomila, opět a znovu, když jsem slavila s barmskou komunitou v Česku jejich nový rok (Thingyan). Barma měla několik demokratických voleb a ty poslední jim ukradla vojenská junta. Na světě jsou pořád lidé, kterým je upíráno právo vybrat si svoje lídry. V Maďarsku ale včera došlo k pokojným volbám. Vysoká volební účast, uznání poražené strany a bujaré oslavy na ulicích. Budoucí ministr zdravotnictví tančící na pódiu. Tanec je pohyb a pohyb je zdravý, kdo z nás si u toho hlavou trošku nepokejval a nepousmál se? Jenže. Viktor Orbán za posledních 16 let u moci vybudoval systém, který bude složité zbořit. Změnil Ústavu, změnil volební zákony (trošku jsem se tomu věnovala při psaní bakalářky, lol), zvýšil počet ústavních soudců a pak je postupně vyměnil svými lidmi. TISZA má ústavní většinu 138 poslanců a poslankyň ze 199 volených, takže to bude mít o trochu jednodušší, ale pořád bude narážet na stovky a tisíce nominantů FIDESZu v nejrůznějších pozicích. Magyar vyzval současného prezidenta Tamáse Sulyoka, bývalého orbánovského předsedu Ústavního soudu (2016 – 2024), aby jej pověřil sestavením vlády. A aby pak prezident sám odstoupil. K rezignacím vyzval i justiční špičky a de facto všechny, kteří jsou s Orbánem spojeni a sedí na nejrůznějších rádoby nezávislých úřadech. Maďarský mediální trh navíc z velké části drží v rukou organizace a oligarchové spříznění s FIDESZem. Je to doslova ekosystém, kde ruka ruku myje. Že se to podařilo nalomit ve volbách je určitě pro demokracii zdravé. Za 4 roky to ale celé nesundáte a neproměníte k obrazu svému. Pak je taky otázka, k jakému obrazu. Bude natolik odlišný od vize Viktora Orbána? Péter Magyar včera zcela jistě dosáhl velkého vítězství a za to se mu sluší pogratulovat. Když se ale podíváme na jeho životopis, vidíme důvody, proč dokázal vyhrát. Orbána porazil jeho bývalý vlastní nominant a stoupenec. Mají toho docela dost společného. A abyste pochopili místní reálie, musíte vědět, že maďarská společnost má také svoji mytologii a představu o národním státě: po zemi je vybudováno mnoho památníků, které připomínají historické trauma známé jako Trianon. Smlouva, která po První světové válce vzala tehdejšímu Uherskému království dvě třetiny území a která definovala hranice dnešního Maďarska, Slovenska, Rumunska atd. Slovensku dodnes řada maďarských politiků, bez ohledu na stranickou příslušnost, neřekne jinak než Horní země (Felvidék). Jde o označení území z dob Uherského království. A pak je tady samotný Viktor Orbán. Je to homo politicus. Je v maďarské politice přítomný téměř 40 let. Jeho kariéra je horská dráha: od stipendisty George Sorose k jeho úhlavnímu nepříteli. Od liberála ke konzervativci. Od proher (2002, 2006) k vítězstvím (1998, 2010, 2014, 2018, 2022). Prohra v roce 2026 je jistě drtivá, ale Orbán, slovy svého přítele Roberta Fica, „nikam neodchází“. Bude v opozici. Prvních pár let vládnutí Pétera Magyara nebudou žádný med. Čekají ho hospodářské problémy, společenská stagnace, energetika závislá na Rusku, pošramocené vztahy s EU. FIDESZ má oproti čerstvému nováčkovi TISZE za sebou léta vládnutí, kontaktů a know how. Viktora Orbána proto nelze odepisovat a tančit na jeho politickém hrobě. Krom toho, v řadě zemí má Orbánova myšlenka neliberální demokracie pořád životaschopné politiky, kteří ji prosazují: Turecko, Singapur, Rusko. A v dalších mnoha zemích se o ní pokoušejí. Uvidíme např. co čeká Polsko v parlamentních volbách příští rok. Jaroslaw Kaczyński také nikam neodešel. Viktor znamená vítěz. Vítězem včerejška je ale Maďar. Maďarka. Maďaři. Jak s tímto vítězstvím v podobě demokratické obměny reprezentace naloží, už je ale věc druhá. A určitě se přitom nebude každý večer slavit a tančit.