Ing. Barbora Urbanová

14/15 Střídavá péče 50/50 není automatické dogma. V mediálním a právním prostoru se začal šířit omyl, že po novele občanského zákoníku mají soudy povinnost brát rovnoměrnou střídavou péči (dělení času dítěte přesně na polovinu) jako jakýsi automatický startovací bod. Stěžovatel to zkusil u Ústavního soudu, ale narazil. Soud jasně vyložil, že změna zákona byla spíše terminologická a judikatura na žádném obecném pravidlu 50/50 nestojí a nikdy nestála. Neexistuje žádné univerzální matematické dělení. Předním a naprosto absolutním hlediskem pro rozhodování musí vždy zůstat konkrétní a přísně individualizovaný nejlepší zájem daného dítěte, zohledňující jeho specifické potřeby a přání. (Sp. zn. I. ÚS 3718/25)