Ing. Bc. Kateřina Konečná

Rozpočet❓Velká sekyra, přitom desítky miliard nechává vláda unikat jinde! 💰📉 Investiční. Prorůstový. Hanebně schodkový. Projídací. ➡️To jsou asi nejčastější adjektiva, která slýcháme v souvislosti s návrhem rozpočtu ČR na rok 2027. Původně připraveném se schodkem 389 mld. Kč, nyní na „nátlak“ SPD a Motoristů kosmeticky upraveném na 386 mld. Kč. Proč ale tentokrát není tak důležité samotné číslo schodku, ale spíše to, jaké signály tímto rozpočtem vládní strany vysílají? 🤔 Druhý nejvyšší schodek v historii 📊 ➡️Návrh ministerstva financí počítá s růstem příjmů i výdajů. Výdaje přitom rostou zhruba dvakrát rychleji než příjmy. Výsledkem je druhý nejvyšší schodek v historii České republiky. Vyšší byl už jen covidový rozpočet v roce 2021. Pokračuje tak trend vysokých deficitů, který odstartovala pandemie. Nutno dodat, že nejde pouze o český problém, ale o jev typický pro řadu zemí. Současně však rostou výnosy státních dluhopisů. To znamená dvojí problém: dluh se dál zvyšuje a zároveň roste cena jeho obsluhy. Ta pak vytlačuje jiné potřebné výdaje. Zadlužujeme se navíc v době, kdy výnosy vládních dluhopisů v řadě zemí dosahují rekordních hodnot. 📈 Vláda tím dává najevo, že veřejný dluh okolo 43 % HDP stále považuje za zvládnutelný. Průměr EU je sice přes 80 %, ale i tak meziročně vzrostly náklady na obsluhu dluhu o 20 miliard korun a blíží se částce 130 miliard Kč ročně. 💸 Důchody a účetní kouzla 🎩 ➡️Rozpočet počítá s růstem průměrného důchodu o 304 Kč a jednorázovým příspěvkem 2 000 Kč. Možná si někdo řekne: proč vláda nerozpočítala tyto 2 tisíce přímo do pravidelné valorizace, takže by nárůst vypadal téměř jako 500 Kč měsíčně? Odpověď je jednoduchá. Pokud by tak učinila, musela by tuto částku zahrnout i do budoucích valorizací. Jde tedy o drobný účetní trik. 🧮 Armáda dostane výrazně víc 🪖 ➡️Vláda zároveň počítá s růstem výdajů na zbrojení. Rozpočet Ministerstva obrany má vzrůst z přibližně 155 miliard Kč v roce 2026 na plánovaných 191 miliard Kč v roce 2027. To představuje zvýšení o více než jednu pětinu. Koalice ANO, SPD ani Motoristé se přitom nijak nevymezila proti šílenému požadavku navyšovat výdaje až na 5 % HDP diktovanému Severoatlantickou aliancí. ⚔️ Rozpočet otevírá cestu k privatizaci 🏛️➡️💼 ➡️Je nutné podotknout, že ani jedna z hlavních politických formací nenabízí recept na dlouhodobě udržitelné veřejné finance. Pravicové strany obvykle hledají úspory především na straně výdajů. Nárůst dluhu je pak využíván jako argument pro privatizaci veřejných služeb. ANO touto cestou jít zřejmě nechce. Současně ale nemá ambici výrazně zvýšit daně. A protože se nechce střetávat s bankami ani dalšími silnými ekonomickými hráči, končí vše vysokými deficity a rostoucím zadlužením. V ČR to tak často působí, jako bychom měli na výběr pouze mezi dvěma možnostmi: 🔴zachovat stát a sociální jistoty za cenu dalšího zadlužování, 🔴nebo pokračovat v privatizaci výnosných veřejných služeb. To vše tradičně zabalené do řečí o „osobní odpovědnosti“. 👤 Investice ano, ale mají smysl? 🏗️ ➡️Hledání nových příjmů i možných škrtů postrádá systém. Na výdajové straně chybí dlouhodobé vyhodnocování přínosu investic. Lze ocenit, že vláda počítá s vysokými kapitálovými výdaji a věří v jejich multiplikační efekt. Jinými slovy počítá s tím, že dluh poroste, ale ekonomika poroste ještě rychleji. Právě zde je ale důvod ke skepsi. Některé investice skutečně přinášejí vysoký návratový efekt, například věda a výzkum. Jenže to vyžaduje prostředí, ve kterém zisky z těchto investic nezmizí v zahraničí. Mimochodem, jedním z nejspolehlivějších multiplikátorů je bytová výstavba. 🏘️ Hlavní problém? Příjmová strana rozpočtu ⚠️ ➡️Pravidelně se vrací debaty o daňových změnách. Z vystoupení ministryně financí však zatím není patrný žádný promyšlený plán, jak napravit český daňový mix. Ten je mimořádně nespravedlivý a nejvíce dopadá na nízkopříjmové skupiny. Nenápadná daňová reforma proběhla již během covidového roku 2021. Tehdejší zásahy významně narušily stabilitu příjmové soustavy. Důsledky pociťujeme dodnes. Strukturální deficit kolem 250 miliard korun má své kořeny právě v tomto období. 🕳️ Bez nápravy příjmové strany nemá smysl mluvit o stabilních veřejných financích. Hlavní problémy na příjmové straně jsou následující: ⛔️ nízká daňová kvóta v porovnání s průměrem EU ⛔️ nespravedlivé složení daňového mixu ⛔️ ignorování zdrojů a zisků, které každoročně odcházejí z ČR 🌍💸 Jedinou oblastí, kterou vláda v tomto směru aktivně řeší, je boj proti šedé ekonomice. Obnovení EET je jedním z nástrojů, ale rozhodně ne jediným. Šedá ekonomika zahrnuje také švarcsystém, práci načerno a další formy obcházení pravidel. Stovky miliard odcházejí pryč ❗ ➡️V situaci, kdy se schodek rozpočtu pohybuje těsně pod hranicí 400 miliard korun, není možné dlouhodobě přehlížet stovky miliard, které každoročně odcházejí mimo Českou republiku. Jednou z relativně mírných variant by mohlo být zavedení sektorové daně pro banky, a to z aktiv, nikoliv ze zisku. 🏦 Odlivy zisků a zneužívání systému mezi dceřinými a mateřskými společnostmi mají mnoho podob. Jejich řešení vyžaduje posílení domácích podnikatelských struktur a větší schopnost zadržovat vytvořené zisky v české ekonomice. Daňový mix rozvojové země? 🏭 ➡️Česká republika zdaňuje především práci a spotřebu, velmi málo kapitál a majetek. Výsledkem je systém, který vysílá jednoduchý signál: 👉 Pracuj a budeš zdaněn. 👉 Spekuluj s majetkem, byty nebo firmami a budeš si žít jako v ráji. O to větším paradoxem je, že vláda, která odmítá tupé škrty symbolizované Fialovým kabinetem, zatím nechává desítky až stovky miliard korun bez větší pozornosti odtékat mimo území České republiky. 🇨🇿💰