PhDr. Eduard Stehlík

Právě dnes ráno, krátce po půl šesté, uplynulo šestasedmdesát let od chvíle, kdy čeští komunisté v pankrácké věznici zavraždili JUDr. Miladu Horákovou, statečnou ženu a mimořádnou osobnost protinacistického odboje. Svůj příspěvek, jenž jsem o ní napsal v červnu 2021, jsem před oněmi pěti lety spojil se vzpomínkou na vynikající českou herečku Libuši Šafránkovou, která nás nedlouho předtím navždy opustila. Vzápětí po jeho zveřejnění se pod ním objevila řada negativních komentářů. Co si to prý dovoluji spojovat „naši Libušku“ s „tou Horákovou“. Toto propojení dvou vzácných žen jsem si však nevybral já, ale Libuše Šafránková sama. Před několika lety totiž vytvořila nezapomenutelnou nahrávku posledního dopisu Milady Horákové. Dopisu napsaného pouhé čtyři hodiny před popravou, který si její dcera Jana mohla přečíst až dlouhých čtyřicet let po maminčině smrti. Dříve jí ho čeští komunisté nevydali… Díky obsahu tohoto dopisu i nezaměnitelnému hlasu Libuše Šafránkové vznikla neuvěřitelně silná nahrávka, k níž se opakovaně vracím. Pokud byste si jí chtěli poslechnout, připojuji odkaz i pro vás. Jako vzpomínku na dvě mimořádné ženy – Miladu a Libuši. https://youtu.be/2OqOx8SCcJM?is=R-khMHQ9OxpDxN3r