prof. MUDr. Vlastimil Válek

Mezinárodní den žen má u nás trochu zvláštní historii a všichni pamatujeme povinné karafiáty za komunistů. Skoro čtyři desetiletí po Sametové revoluci je už ale opravdu jedno, kdo si ho kdysi „přivlastnil“. Pro mě osobně má dnešní den tři velmi osobní i profesní důvody. Za prvé – tři nejdůležitější ženy mého života, které obdivuji: maminka, manželka a dcera. Každá jiná, každá silná svým způsobem, ale všechy mě učí pokoře, trpělivosti a jinému náhledu na svět a toto učení nekončí nikdy. Za druhé – ženy ve zdravotnictví. Jako lékař vím velmi dobře, že bez nich by náš zdravotnický systém nefungoval ani jeden den. Jejich práce je často náročná, někdy nedoceněná – a přesto naprosto klíčová. A moc Vám za to, milé dámy, děkuji! A za třetí – ženské zdraví. To bylo dlouho v mnoha ohledech přehlížené. Medicína byla historicky psaná spíše „na mužském těle“. To se postupně mění a jsem rád, že jsem k tomu mohl přispět i jako ministr zdravotnictví, ať už šlo o vznik sítě vysoce specializovaných center pro léčbu pokročilých forem endometriózy, dostupnost menstruačních potřeb ve školách nebo zavedení možnosti tří hrazených návštěv porodní asistentky u ženy doma po porodu. Dnes je k tomu tedy na místě říct jediné: Děkuji všem ženám – doma, v práci i ve zdravotnictví. Bez vás by svět fungoval podstatně hůř. A já si toho opravdu vážím.