Hana Žáková

Co vlastně dělá Senát? Možná si tuhle otázku někdy položíte. A možná není úplně jasné ani to, proč právě teď předseda Senátu předkládá zprávu o jeho činnosti. Senát funguje trochu jinak než Poslanecká sněmovna. Má 81 členů, senátorky a senátoři jsou voleni na šest let a každé dva roky se obmění jedna třetina Senátu. Senát jako celek tedy nekončí ani se nerozpouští. Po každé této obměně ale začíná nové dvouleté funkční období. To současné, patnácté, začalo na podzim roku 2024 a nyní se chýlí ke konci. Předseda Senátu Miloš Vystrčil proto předložil zprávu, která shrnuje práci Senátu za uplynulé dva roky. A co se za ty dva roky udělalo? Senát projednal přes 300 tisků. Přibližně polovinu tvořily zákony. Zhruba každý sedmý zákon jsme Poslanecké sněmovně vrátili s návrhem na zamítnutí nebo úpravu a přibližně ve třetině těchto případů Sněmovna názor Senátu přijala. V tomto období také vzniklo 20 senátních návrhů zákonů, nejvíce za jedno funkční období v historii Senátu. Práce Senátu ale nejsou jen zákony a hlasování. Projednáváme evropské tisky a mezinárodní smlouvy, výroční zprávy veřejných institucí, podílíme se na některých nominacích a volbách a vyslovujeme souhlas se jmenováním soudců Ústavního soudu. Prostřednictvím veřejných slyšení otevíráme také témata, která se přímo dotýkají života lidí. Senát má být také otevřeným místem pro veřejnost. Tohle je část práce, která je mi osobně velmi blízká. Pravidelně vás informuji o návštěvách škol, seniorů a dalších lidí z našeho regionu, které v Senátu vítám. Chci, aby měli možnost vidět místa, kde se rozhoduje, ptát se a lépe porozumět tomu, jakou roli Senát v našem systému má. I fotografie k tomuto příspěvku je z jedné takové návštěvy školy z našeho regionu na podzim loňského roku, kdy jsme v Senátu potkali také jeho předsedu Miloše Vystrčila. A ještě jedno číslo stojí za pozornost. V polovině letošního roku důvěřovalo Senátu 43 % občanů, což je podle zprávy nejvíce v jeho historii. V roce 1996, kdy Senát začínal fungovat, to bylo 21 % a ještě v roce 2023 32 %. Miloš Vystrčil k tomu řekl větu, se kterou se ztotožňuji: „Neříkám to proto, abych se tady za nás za všechny chlubil. Já to říkám proto, že to je závazek a odpovědnost.“ A na závěr ještě na ty, kteří nejsou tolik vidět. Za prací Senátu nejsou jen senátorky a senátoři, které vidíte v jednacím sále. Je za ní také každodenní práce zaměstnanců Kanceláře Senátu – lidí, kteří nám poskytují odborné, legislativní, organizační i technické zázemí. Také jim Miloš Vystrčil ve svém vystoupení poděkoval a já se k jeho poděkování ráda připojuji. A stejně tak chci poděkovat svým asistentkám a asistentům. Za práci, která často není vůbec vidět – za přípravu podkladů, organizaci, komunikaci s lidmi, pomoc při práci v regionu i za spoustu každodenních věcí, bez kterých bych svoji práci nemohla dělat tak, jak ji dělám. Protože za fungujícím Senátem i za prací každého z nás stojí mnohem více lidí, než je vidět na první pohled.