Mgr. Jan Grolich

Mělo to hlasování o nedůvěře vůbec nějaký smysl? 
To teda mělo! 
Vládní poslanci řekli, že jim nevadí, když se lidem lže. 
Že se prostě něco slíbí, napíše do programů a na biilboardy a pak se klidně udělá něco jiného. A podle mě je důležité, aby se tohle vědělo pár dní před volbami. 
Možná řeknete: “Ale Honzo… takhle to v politice je. To si zvykni…”

Ne. Já si zvykat nechci.

Protože nejde jen o slova. Důsledky jsou úplně konkrétní. Nejlépe je to vidět na rozpočtu: 386 miliard. Tohle jsme přece nechtěli. A podobnou větu dnes slyšíte od lidí bez ohledu na to, koho minule volili. Kdyby takhle fungovala rodina, už by dávno byla v exekuci. Nikoho by nezajímalo, proč se do ní dostala.
Dluh totiž brzdí úplně všechno. Potřebujeme mít v naší zemi normální rozpočty, abychom mohli řešit bydlení, nárůst počtu důchodců a všechny další věci. Musíme to začít dělat jinak. Nejde totiž jen o jeden rozpočet. Jde o způsob, jakým se u nás politika dělá už roky. Po každých volbách se něco ruší, předělává a zavádí znovu. Co udělali jedni, druzí shodí ze stolu. Místo otázky „Funguje to?“ se ptáme hlavně „Kdo s tím přišel?“ Tohle by mělo skončit. Když něco funguje, nechme to fungovat. Když to nefunguje, opravme to. A je úplně jedno, jestli s tím přišel člověk zprava, zleva, z vlády nebo z opozice. Nemusíme se shodnout na všem. Ale nemusíme se kvůli všemu ani nenávidět. Pořád dokola posloucháme: „my proti nim“. 
Pojďme se zase bavit normálně. 
Ne o tom, kdo komu fandí, ale o tom, co dává smysl. Může se to podařit. Musí se to podařit. Jestli vám tenhle pohled na politiku dává smysl, sdílejte to. 
Protože 9. a 10. října můžeme začít změnu. 
Naděje začíná u vás. V každé dědině, v každém městě.