Ing. Radim Fiala

Zpravodajský deník Politico, který je nakloněn EU, po čtvrtečním bruselském summitu upozornil na slabinu unijní politiky: neschopnost jednat a stále větší propad do mocenské druhořadosti. Jednání lídrů skončilo typicky: intenzivní diskuse, minimum závěrů. Jednota, kterou EU prezentovala v otázce Ukrajiny, do značné míry stála na politickém nátlaku a sdílené rétorice elit, ne na sladěných národních zájmech. Hlasy států s rezervovanějším postojem jako Maďarsko nebo Slovensko byly tlumeny. Situace kolem izraelsko-amerického útoku na Írán uměle zakryté rozpory ještě více prohlubuje. Pro evropské státy nejde o konflikt, který by si samy zvolily. Ze zpráv je patrné, že ani část amerického republikánského establishmentu o něj vlastně nestojí. Přesto máme nést přímé ekonomické důsledky, zejména v oblasti energetiky. EU přitom v minulých letech vsadila na strategii, že od Ruska se nebude nic kupovat a jeho suroviny se nahradí dodávkami z Perského zálivu, z Kataru, Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů. Teď je ale zablokován Hormuzský průliv. Ukazuje se, že evropská energetická politika stojí na křehkých předpokladech. EU tedy není jednotná ohledně Íránu a to narušuje i onu jednotu ohledně Ukrajiny. Začínají se objevovat pragmatické hlasy jako například belgického premiéra Barta De Wevera o nutnosti normalizovat s Ruskem vztahy kvůli energetice. To je přiznání, že naše realita je více podmíněná mocenskými okolnostmi a nestačí jen ideologicky řvát a mávat "správnými" vlaječkami. Pro evropské státy, včetně ČR, z toho plyne potřeba sledovat vývoj s maximální obezřetností a vycházet z realistického hodnocení situace.