Hana Žáková

🕯️🇨🇿„Jdu s hlavou vztyčenou - musí se umět i prohrát. To není hanba. I nepřítel nepozbyde úcty, je-li pravdivý a čestný. V boji se padá, a co je jiného život než boj. Buďte zdrávi! Jsem jen a jen Vaše,“ napsala ve svém posledním dopise určeném rodině Milada Horáková📝. Psalo se 27. června 1950 okolo půl třetí ráno a političce z řad národních socialistů zbývaly tři hodiny života. O půl páté byla na dvoře pankrácké věznice popravena. Společně s Janem Buchalem, Oldřichem Peclem a Závišem Kalandrou🕊️. 👉Doktorka Milada Horáková se již za první republiky začala politicky angažovat, a to pod hlavičkou Československé strany národně socialistické. Jejím hlavním tématem se stala sociální problematika❣️. Coby demokraticky smýšlející politička byla Horáková konfrontována se dvěma totalitními režimy. Za protektorátu ji nacisté věznili v terezínské pevnosti, její po válce obnovenou politickou kariéru pak utnul rok 1948 a nástup komunistů k moci. Už 27. září 1949 byla Horáková společně s dalšími zatčena. Ve vykonstruovaném procesu byla obviňována z velezrady a vyzvědačství, politička však na komunistickou hru nepřistoupila a smyšlená obvinění odmítala. I tak si ale 8. června 1950 vyslechla nejvyšší možný trest, společně s výše zmíněnými muži. Nic nezměnily ani žádosti o milost zasílané například od Winstona Churchilla a Alberta Einsteina🙏. Proces s Miladou Horákovou a dalšími byl největším politickým procesem v Československu. Zároveň Horákova se stala jedinou ženou popravenou v politických procesech. Proto je také 27. červen, den její popravy, v našem kalendáři symbolicky uveden jako Den památky obětí komunistického režimu📅. 👉Kromě zmíněných ale nelze zapomenout také na další popravené a umučené po roce 1948. Toto téma se ostatně silně dotýká také Třebíčska. V souvislosti s tzv. případem Babice poslala komunistická justice na popraviště jedenáct osob, z toho tři kněží - Václava Drbolu, Františka Pařila a Jana Bulu✝️🕯️. Prosím, vzpomeňme na všechny oběti komunistického režimu, a mějme tyto události stále v paměti🙏.