Mgr. Jana Černochová

Záběry sovětských tanků v ulicích Prahy ve mně i dnes vyvolávají vztek a smutek. Před 58 lety Moskva ukázala, že o naší zemi chce rozhodovat silou. Narodila jsem se o pět let později a vyrůstala v době normalizace. Srpen 1968 pro mě není vzdálenou historií. Poznamenal životy našich rodičů i celé generace, ke které patřím. U Československého rozhlasu se tehdy tankům postavili obyčejní lidé. Rozhlasáci navzdory všemu dál vysílali a přinášeli zemi pravdivé informace o tom, co se děje. Když dnes vidím ruské tanky na Ukrajině a slyším kremelské řeči o „ochraně“ a „osvobozování“, vybaví se mi sovětská „bratrská pomoc“. Ukrajinci dnes bojují za totéž, po čem toužili lidé u nás: aby o své zemi rozhodovali oni sami. My Češi této zkušenosti rozumíme. Proto stojím a budu stát na straně Ukrajiny. Čest památce všech obětí okupace. Nikdy na vás nezapomeneme.