Mgr. Ondřej Kolář

Rozšiřování EU? Ano, ale ne za každou cenu. Abychom si rozuměli: pokud má být Evropa silnější, měla by být i geograficky a politicky větší. Vstup do EU ale zároveň nemůže být samozřejmostí, a země k tomu nemůžou přistupovat tak, že stačí, “že jsou” nebo že jim členství spadne do klína, protože je potřebujeme. Bosna a Hercegovina je krásný příklad: zemi bychom v EU viděli rádi, ale její veškerá snaha je ředěná výmluvami nebo velmi omezenou schopností dohodnout se i uvnitř země. Zprávu o její připravenosti jsem dneska prezentoval na zahraničním výboru – a fakt to není optimistické čtení. Jasně: sama EU se musí urychleně zamyslet nad tím, jestli ten dlouhý, únavný a pro kandidátské země frustrující přístupový proces musí opravdu vypadat takhle. Ale svádět na tuhle evropskou rozvážnost (až rozvláčnost) důvody, proč země evropské požadavky neplní, to taky úplně nejde. Moc dobře vidíme i doma, k čemu to vede, když se uměle vybarví obrázek Unie jako organizace vhodné hlavně k tomu, aby sypala peníze a dalo se na ní vymlouvat. S tímhle přístupem EU silnější nebude.