Mgr. Petra Prokšanová (Facebook), zverejneno 15.02.2026. Archiv: https://odstraneno.cz/post/40657 (Odstraneno.cz)

🔴 Anna Štofanová (KSČM):  "Žalm Moravy." Landsmané  v Brně budou čelit účtování s minulostí 🔴

‼Pokud chce mít Sudetoněmecký landsmanšaft / SdL /  22.-25.května 2026  svůj sjezd v Brně,  zřejmě se chtějí vracet na místa činů svých předků. Je to nepochopitelné, ale je to tak. Místo dodržování česko-německé deklarace si sami říkají o vystavení účtu o tom, co se v Brně v době okupace dělo českým a moravským občanům a jaký podíl na tom nesli i brněnští Němci. Zřejmě se chtějí dovědět více o svých předcích. A je na pamětnících a historicích, abychom jim v tom vyšli vstříc. Jinak by si přece svůj sjezd pořádali  tam, kde žijí a netrmáceli se až do Brna. Pro poučení  z minulosti se chystá do Brna přijet i bavorský premiér Söder. Jestli zapomněl na příčiny, které vedly k odsunu německého obyvatelstva, předložíme i jemu  vzpomínky těch, kteří už nejsou mezi námi, kteří nás varovali před zapomínáním a tím, že se jednou budou chtít vrátit. 

👉 Nacismus byl státní ideologií a politikou Německa, ke které se většinově přihlásili  i Němci žijící v Československu. Vždyť 1 162 617, tedy každý třetí dostal vyznamenání od Hitlera. Děti a mnohé ženy do toho asi zahrnuty nebyly.

❌ A na rozdíl od této nacistické ideologie a politiky nebylo státní ideologií a politikou poválečného Československa se krutě mstít, ale vypořádat se se zrádci a kolaboranty. Kdyby nedošlo k odsunu, mnoho z odsunutých by stálo před spravedlivými soudy. Jejich potomci už na to zapomněli? Jednotlivé excesy českých lidí po tak kruté válce byly odsouzeny a rozhodně nebyly většinovým jevem, jak se nám snaží dnešní kolaboranti se SdL namluvit. 

‼ Ti, co přežili okupaci, věznění, mučení a koncentrační tábory po sobě zanechali svoje svědectví. Jedním z nich je i Rajmund Habřina, rodným jménem Raimund Chatrný, nar. 20.září 1907 v Příbrami na Moravě,  moravský učitel, básník, novinář a spisovatel. Zemřel 2.dubna 1960 ve věku 52 let a je pochován na Ústředním hřbitově v Brně.  Po osvobození a návratu do vlasti z koncentračního tábora uspořádal z výpovědí svědků sborník pod názvem „Žalm Moravy.“ Fotografie ke knize dodal Zdeněk Minařík. Kniha vyšla v Brně, nakladatelství Mír v r. 1948.
 
‼„Žalm Moravy“ by si měli přečíst všichni ti, kteří organizují sjezd SL v Brně a kteří se ho hodlají zúčastnit. Je to  smutné čtení. Sám autor sborníku v úvodu píše:
 „V životě lidí a národů jsou rány, které sice již nekrvácejí, ale po nichž zůstává trvalá jizva. Na pohled zaschlé a zacelené, jsou schopny otevřít se a znovu krvácet.
 I Morava má takové rány, jež jí byly zasazeny šestiletou okupací. A třebas již dávno ustalo gestapácké běsnění a na nacistických popravištích zaschla krev jejích synů a dcer, přece se dosud nemůže dopočítat úděsného krvavého salda obětí za revoltu svých bojovníků za svobodu proti okupantským vetřelcům.“

👉 Kniha mapuje působnost gestapa na půdě hlavního města Moravy od bývalého policejního ředitelství přes Mozartovu ulici, Cejl, Špilberk, Sušilovy koleje, Kounicovy koleje, Pod kaštany a právnickou fakultu až k přípravě věznice v podzemí kazemat hradu Špilberk a výstavbě rozsáhlé věznice s třemi stovkami samotek v těsném sousedství právnické fakulty Masarykovy univerzity.
 
‼A právě  na jedné z „úřadoven“ na právnické fakultě Masarykovy univerzity  zanechali po sobě výmluvný nápis: “Wir kommen wieder. Aber dann…!“ „Přijdeme opět. Ale potom….!“ Snad tento stručný, ale obsahově výmluvný vzkaz nepotřebuje výkladu.

Jen vězením v Kounicových kolejích prošlo na 30 tisíc našich lidí. Jak uvádí Rajmund Habřina, na 1300 jich zde zahynulo.  Další byli posíláni do koncentračních táborů, kde mnozí umírali za nelidských podmínek.  Z Brna bylo odesláno na smrt také kolem 10 tisíc Židů, z nichž přežilo jen asi  700.

📌 Ve sborníku „Žalm Moravy“ na  str. 9 se píše: „Do osudu zatčených nejhlouběji zasahoval  referát IIA, určený pro levicové organizace, pro účastníky španělské občanské války a pro ty, kteří se vrátili z pobytu v SSSR, referát IIBM, později rozšířený o IIBM/So, určený pro český národní odboj jednotlivců a skupin, referát IISab, / později IIIB /, určený pro sabotáže, referát IIG pro nedovolené držení zbraní a poslech zahraničního rozhlasu, IIP pro věci tiskové, IIIA pro obranné zpravodajství, referát IIE se zabýval výhradně delikty hospodářskými.“ 

🤬A jakých vyslýchacích metod gestapo používalo? Na téže str. 9 se uvádí: „Rány holí, býkovcem nebo gumovým obuškem s olověnou kuličkou na konci jim byly běžné. Nejraději bili na obnažená chodidla nebo záda. Omdlel-li vyslýchaný bolestí, polili ho studenou vodou a v bití pokračovali. Vyšetřovaným trhali nehty a lámali prsty. S oblibou píchali za nehty a do chodidel špendlíky a párátka. Nutili vyslýchaného, který stál na špičkách, dívat se několik hodin do ostrého světla lampy. Aby ho ponížili, dávali mu vypít obsah plivátka….V III. referátě donucovali vyslýchané k výpovědi bolestivou křečí, kterou navozovali elektrizačním aparátem. Jindy zase vháněli hadicí do nosu z bateriového přístroje plyn a v nastalé agonii mučeného vyslýchali. Jedním z nejtěžších vyslýchacích prostředků brněnského gestapa byl výslech vanový, při němž se vyšetřovanému vrhala voda z hadice do úst, do nosu a do uší, takže mu hrozilo zadušení. Těžkými výslechy neblaze prosluli zejména gestapáci Zehetmayer, Golda, Seitz, Rotter, Lewitschek, Wiedermerth a Schmidt. Není mnoho politických vězňů, kteří všechna muka těžkých výslechů přežili: mnozí byli od výslechů dopravováni přímo do brněnského krematoria a mnohým dal dr.Pilný a později dr.Marquart usmrcující zástřik. Gestapáci odcházeli po těžkých výsleších k pitkám do baru, který si vybudovali s pomocí českých vězněných výtvarných umělců přímo na právnické fakultě.“  

❌ Toto vše by nebylo třeba připomínat, kdyby SdL a jeho podporovatelé z řad některých českých  politiků, spisovatelů, filmařů, aktivistů Meeting Brno  nezaměňovali příčiny a důsledky a mladé generaci nepředkládali zkreslenou historii,  neoživovali staré rány provokativním pořádáním sjezdu.

👉 Co k tomu napsal Rajmund Habřina jako věčné memento?
 „Je známo, že britský prokurátor Shawcross označil za nejstrašnější dokument norimberského procesu  plán Němců na vyhubení, zgermanisování a zotročení českého národa po válce. Ani nás nepřekvapuje, že Němci měli tento plán na vyhubení českého národa připravený, spíše by nás po staletých zkušenostech s naším sousedem překvapilo, kdyby jej připravený neměli. Nacisté první etapu tohoto plánu za okupace již prováděli. A nikdo z nás nepochybuje, že by jej provedli celý se všemi důsledky, kdyby byli zvítězili…..A touhou a vnitřní potřebou sborníku „Žalm Moravy“ je být věčně živým mementem, které varuje a zapřísahá. Neboť odsunutí sudetští Němci, kteří roku 1938 volali, že chtějí žít jako svobodní němečtí lidé ve své pravé vlasti, že chtějí „domů, do říše“ volají dnes hlasitě po návratu z Německa a Německo samo bude kdykoliv ochotné dát se Západu k dispozici, umožní-li mu obnovu jeho starých vyhlazovacích snů.“ 

‼Copak můžeme zapomínat a nepředávat dalším generacím to, co  je v knize “Žalm Moravy“ zaznamenáno?  Jak se zacházelo s našimi lidmi ve vězení, koncentračních táborech, kolik lidské odvahy bylo nutné vynaložit, abychom my žili? A dnes vítat potomky těch, kteří to všechno způsobili?
